Schola sv. Kunhuty Nové Město na Moravě

Největší zvíře scholy je nyní Pája Wurzelová (Pawcza).

Pája Wurzelová:

Naše nová vedoucí scholy. I přes její mladý věk ovládá hru na několik hudebních nástrojů a bez problémů zvládá zpěv i "mávání hůlkou". Je to holka šikulka, a tak jí přejeme, aby v brzké době dosáhla stejných nebo lepších výsledků jako její předchůdkyně.

Pawcza nás sice vede, ale sama by čtyřhlas asi nezazpívala a tak k tomu potřebuje nás, řadové členy scholy. Tvoříme 3-4 skupiny: soprán, alt, tenor a příležitostně bas.

SOPRÁN:
Janča Furchová:

Slečna s růžovým mobilem, patří mezi klíčové osoby v průměru výšky členů scholy a určitě patří mezi klíčové osoby po stránce pohody, protože vždycky, vždycky září úsměvem :-).

Maruška Šustrová:

Známá aktivistka. Sice si pořád stěžuje, že jí nikdo nic neřekne, ale informací ví více než většina z nás. Aby ne, má na to taky přirozený rozhled. Takže kdo potřebuje informace, radím - za Maruškou. Kromě svého zpěvu nás také občas potěšuje hrou na klávesy a sem tam ji můžete slyšet při mši hrát na varhany.

Verča Horňasová:

Vítr zvedá písek a prach z náměstí, ze saloonu právě vystupuje postava v dlouhém plášti. Okované boty zvoní při každém kroku, její kolty se ladně houpou proklatě nízko … tak tahle by to možná vypadalo kdyby "Vellunka" žila na divokém západě. Naštěstí je ozbrojena pouze flétnou a klarinetem, které hojně využívá a zpívat, zpívat umí taky ;-). Kdyby jí nebylo, schola by přišla o většinu meziher.

Simča Sváčková:

Blonďaté vlasy, Modré oči, monogram SS, … před 80 lety by z ní měli v Germánii velkou radost. Ne Simča alias Síma německy vůbec neumí, takže s tím nemůže mít nic společného. Navíc občas vypadá jako anděl, vlastně teda jen na Mikuláše :-D Jinak v ní dřímá malý ďáblík, kterého si vybije alespoň tím, že buší do djembe.

ALT:
Domča Nejedlá:

Nejmladší scholistka, ale jako sólistka se umí taky pěkně blýsknout. A věřte, že podle hlasu by jste jí tipli víc, než jí ve skutečnosti je. Ačkoliv je z nás nejmladší, tak do scholy chodí už nějaký ten pátek. Přesto bych ale tipla, že svoji vrcholovou kariéru zpěvačky má zatím před sebou.

Hanka Trödlerová:

Dlouhé tmavé vlnité vlasy, pleť ošlehnutá sluncem, černé kytarové pouzdro, … ne to není Antonio Banderas ve filmu Desperado, ale naše nová kytaristka "Handi" Trödlerová.

Janča Zelená:

Ačkoliv je na gymplu Zelených víc, tak tahle je prý jediná, která zelenou nepije, asi nemá ráda tu mentolovou příchuť a nebo nemá ráda tu písničku "když muž zelenou snídá á aaa". Ale je jediná "Zelená", která nechodí zelená a chodí do scholy!

TENOR:
Pepa Dvořák:

Organizátor akcí všeho druhu, náš webmaster a příležitostně i technik. To bylo jen pár titulů, které se vztahují k člověku, který má momentálně dvě práce a zároveň studuje VŠ. Udělal hromadu práce jak tady na stránkách tak na našem CD, které ani nevyšlo, za což mu ze srdce děkujeme.

Jarda Humlíček:

Ač nenápadný a tichý, tak plně oddán ideálům scholy. Kdyby schola vyhlašovala každý měsíc nejsvědomitějšího člena, jistě by měl plnou poličku ocenění, snad kromě letních měsíců, kdy mu jeho práce nedovoluje přítomnost na všech zkouškách, ale to tak někdy bývá. Kdyby si tak někteří z něj vzali příklad …

Pája Mlynář:

I když se jeho každodenní život už odehrává v Praze, tak za námi pořád jezdí. Asi ho to s námi baví, jinak si to prostě vysvětlit nedokážu. Je to okresní přeborník ve "hře na notebook" a často využíváme jeho tenoro-barytonový hlas při sólech.

Ludvík Kučera:

Tento mladý pán má asi rád uniformy a proto neváhal a vstoupil do řad veřejné služby. Navíc holky jsou teď nadšené, že mají svého "osobního strážce" a navíc s novým heslem "pomáhat a chránit" se již nemusíme ničeho bát. Patří k nejnovějším členům a jsme moc rádi, že podpořil naše mužské řady.

BAS:
Honza Vetýška a Marek Miko:

V současné době už každodenní rutinu scholy pověsili na hřebík, ale sem tam nám dojdou pomoci na velkých akcích, za což jim děkujeme.

NÁSTROJÁŘI:
Ondra Horňas:

Varhaník a "klavírník" v jedné osobě. Kromě hry na tyto klávesové nástroje fušuje i do strunných. Mistrně ovládá hru na nervy naší nové šéfové. Ve schole nehraje moc dlouho, ale jdou na něm znát pokroky. I když nejradši by nám zahrál z kůru od varhan, na které opravdu válí, což dosvědčuje i to, že je v Olomouci na církevní konzervatoři.

Luky Okurka:

Zvuk jeho nenaladěné příčné flétny je zbraní hromadného ničení, ale když se sladí…nádhera. Krycí jméno: Emil Oračko :-)

Terka Horňasová:

Křehká dívenka se saxofonem v ruce :-). Možná jsme ji trošku vyděsili, protože poslední dobou nás moc nenavštěvuje. Třeba až bude v dějepisu namátkově zkoušená z historie Novoměstské scholy změní názor a bude nás navštěvovat pravidelně.

Pepa Stehlík:

Ač je to člen sousední scholy z Radešínské Svratky, občas zavítá k nám a vypomůže nám svojí basovou kytarou na koncertech a podobných příležitostech.

TECHNICKÝ TÝM:
Pája Dvořák:

V dnešní době se na každém koncertu neobejdete bez pořádného zvukaře. Pavel s námi spolupracuje už několik let a musím říci, že je to dobrá a plodná spolupráce. Děkujeme

Rosťa Dvořák:

"Rosi" sice nejezdí na motorce, ale na bikeovi či silničce a dokáže bejt pekelně rychlej. Jízda však není to v čem by nám mohl pomoci, předvádíme totiž jiné "sportovní výkony", ale jak už říkal don Corleone, každá pořádná rodina má svého consigliere … tak my máme Rosiho. Sice nám tolik neradí, ale bere na sebe zodpovědnou roli uváděče našich koncertů.

Pája Peňáz:

Náš dvorní kameraman, režisér, asistent, produkční manažer, … Jinak pravidelný účastník koncertů scholy (zajímalo by mě, kolikrát už slyšel ty samé písničky). Občas taky plní funkci řidiče a nosiče :-)

NÁSTROJE:
Eugene [jůdžín]:

Toto půvabné šestikilové stvoření s mírami 100 - 42 - 67 se oficiálně nazývá djembe. U nás ve schole mu ale říkáme překomolenou zkráceninou jeho jména: Heu [hjů]. K nám do scholy se dostal 27. 4. 2007 až z dalekého Mali. Své místo si však zabral nejen ve zkušební místnosti, ale i v srdcích některých z nás.

A co to všechno znamená? Jistě jste si všimli, že všichni z nás jsou absolutně nepostradatelní. Teď máme skvělou partu a klape nám to spolu :-P A jestli jste se rozhodli nás někdy poctít svou návštěvou a přidat k našim hlasům i ten váš a společně s námi velebit Pána, máte možnost :-). Informace najdete zde.

SiMMaS

Vtipné okamžiky v našich řadách

Aby bylo jasno – u nás je sranda skoro pořád, ale některé hlášky se nám tak líbí, že se s Vámi o ně chceme podělit

Pawcza: ,,Ono když se tam ta druhá sloka opakuje, tak to vypadá, že nevíme, jestli jako jo nebo jako ne. Tak ať to vypadá že jako jo."

Pawcza: ,,Chlapi, tak teďka jste mi připomněli rozvařený špagety. Jak se celá ta hmota tak nepravidelně stejká dohromady…"

Jarda: „Tak co teda su, když nejsu chlap??"

Pajis: „Kulíku, to p je tam jako piano, ne jako naPEr to tam!"

Gabča: „A tak zkusíme tu mezihru bez nástrojů?"

Pajis: „No jasně! Si zkuste zahrát mezihru bez nástrojů!!"

Maruška: „No, proč bysme to tak neměli zpívat, když už si to tak ten Kája napsal?"

Gabča se snaží povzbudit kluky: „Kluci, dejte do toho něco! Je tam... v tom náhle ZAHŘMÍ, ten zvuk se hrozným zdál "

Pajis: „– ten zvuk se hrozným stal..."

Zpívali jsme slovenskou písničku a nešla nám jedna pasáž a proto jsme jí opakovali pořád dokola: „Ty vieš ...ty vieš... ty vieš...“

Simča: „Ty jsi věž, ty jsi věž, ty jsi věž... jenom Kulík je rozhledna!“

Marťa K.: „Nezkusíme ještě jednou ty zlatý paláce? Zatím moc zlatý nejsou..“

Pawcza: „Nastala atypická situace. Většinou jsou 4 hlasy a každý má svoji melodii. Teď máme zpívat jednohlas a jsou tu 4 hlasy. Jeden (ukáže na soprán a alt) a tři (ukáže na tři tenoristy).“

Pawcza klarinetistka poučuje Marušku hrající na klávesy: „Maruško, když dirigent zvedne ruce, tak už musíš mít nástroj u pusy!“

Simča: „...že z nás chceš mít krám, kde přebýváš sám...“

Zpíváme kánon... Luďa: „Já si myslím, že ti první 3 by měli být 4.“

SiMMaS